Úprava a údržba studánek
Autorem tohoto návodu je Ing. Eduard Ureš, který svůj život zasvětil studánkám. Níže uvedený text je z publikace Studánky, kde shrnul zkušenosti ze svého mapování studánek v různých oblastech ČR (okolí Brna, Slezsko, Haná, Posázaví, Brdy, Praha, ...).
K průzkumu a úpravě studánek mě přiměla skutečnost, že jsem vídal děti pít vodu závadnou, často přímo z potoka, v zimě pak cucat sníh. Soupisem studánek a jejich úpravou jsem chtěl být nápomocen vedoucím pionýrských skupin, turistických oddílů i rodičů, kteří s dětmi tráví chvíle volna v přírodě. Pramenitá voda je stále vzácnější. Je pro lidské zdraví nenahraditelná pro obsah stopových prvků a rozpuštěné, pro zdráví potřebné minerální látky.
Co si představuji pod pojmem "studánka"?
- pramen chutné a zdravotně nezávadné vody z trubice, vytékající ze skryté jímky, v níž voda nemůže být znečištěna úmyslným zásahem nebo prosakováním povrchové vody
- pramen vody vytvářející nad nebo pod vřídlem jakousi tůňku, krytou dřevěnou, kamennou nebo kombinovanou stříškou. Přístup k vodě je jen z jedné strany a je podle možnosti zakryt dveřmi nebo příklopem. Přebytečná voda vytéká z jímky stružkou do odpadu
- pramen vody tvořící nad nebo pod vřídlem tůňku více méně odkrytou,přebytečná voda odtéká do odpadu
Studánky v lesích, daleko od obydlí, s čistým povodím, v horách, kde není chován skot ani dobytek, není používaných pastvin, mají vodu i v otevřených studánkách daleko přijatelnější, nežli ve studánkách na polích, na pastvinách v prostorech obydlených a rekreačních. V každém případě před používáním vody ze studánek neznámých i na vařeni z potůčků je potřebné prozkoumati povodí po stránce hygienické. Povodím rozumíme prostor nad pramenem až k rozvodnici /čáře na hřbetě/, odkud může býti povrchová voda spláchnuta do studánky deštěm nebo prostě vniknout do ni spádem a prosakováním,a tak vodu v jímce infikovat.
K vylepšeni hygienické situace každé studánky je třeba provést toto:
- Zabezpečit jímku studánky proti vniknutí povrchové vody do ni vyhloubením stružek v bezprostřední blízkosti studánky tak, aby povrchová voda byla odvedena pod studánku do studánkového odpadu.
- Vytvořit dostatečný spád v odtoku ze studánky, tak aby voda ze studánky rychle odtékala, nezastavovala se, neucpával se odtok a stojící v něm voda nevracela se zpět do jímky. Vodu zde nesmí kazit hnijící listí, dřevo, utonulá zvířata atd
- Oddělit vodu studánky od vod tekoucích v její blízkosti tím, že v údolnici prohloubíme nebo vyčistíme kanál, kterým dešťová a jiná povrchová voda rychle odtéká a neprosa-kuje tak do jímky studánky.
- Vyhloubit v odtoku studánky ve vzdálenosti dvou až pěti metrů aspoň dvě prohlubně, v nichž se udržuje voda k napájeni zvěře a ptactva i pro mytí rukou nebo nádob.
Dříve než začneme s budováním studánky, musíme dobře prozkoumat okolí pramene Vyhledáme vývěr co nejdále a nejvýše nad potůčkem, abychom měli záruku, že do studánky nebude prosakovat povrchová voda z potůčku. Odtok z větší výše má také prudší spád, takže se nebude tolik ucpávat listím, větvemi atd* a voda se v něm nezastaví, ani nebude vracet, čímž by kazila pramenitou vodu studánky.
Důležité také je, aby pramen měl dostatečně velké povodí. Pramen téměř na hřebeni může v sušším období vyschnout. Prameny na vápencovém podloží nejsou rovněž spolehlivé.
Měli bychom také změřit vydatnost pramene /průtok vody za vteřinu/ a teplotu vody v tůňce pramene. Máme-li dospět k objektivnímu zhodnocení pramene, musíme měřit pravidelně v průběhu celého roku. Teplotu vody měříme vanovým nebo technickým teploměrem. Čím menší jsou výkyvy teploty naměřené v různých obdobích roku, tím kvalitnější je voda, neboť vyvěrá z velké hloubky.
K měření vydatnosti pramene si musíme upravit výtok z tůňky tak, abychom mohli veškerou odtékající vodu jímat do nádoby /litrové polní láhve a atd/. Pomůžeme si podstavením korýtka, na příklad z kůry stromu. Na hodinkách pak měříme, za jak dlouhou dobu natekla plná nádoba vody a přepočteme na vteřiny. Nejvhodnější je počítat na decilitry, neboť vydatnost studánek bývá mezi 0,1 až 3 dcl/vt. Po průzkumu a měření pramene požádáme okresní hygienickou stanici o rozbor vody. Teprve pak, jestliže byla voda shledána vhodnou k pití, začneme s budováním studánky.
Nadstřešení provedeme ze dřeva, obložení pramene z kamene odtok pomocí korýtka. Doporučuje se studánku nadkrýt, aby nedocházelo k jejímu znečištěni zvěři, nebo - bohužel -i zlými a nepoučenými lidmi.
Studánka vyžaduje každoroční údržbu, zejména po zimním období. Bývá zanesena listím, šiškami, suchým dřevem, jehličím, bahnem a pískem. Vyčistíme rovněž odtok a nejbližší okolí zbavíme odpadků /plechovek, smetí aj./. Odměnou za vaši námahu bude vám radost ze zurčícího praménku čisté vody i vědomi, že jste vykonali veřejně prospěšný skutek.
Ing. Eduard Ureš