Studánka Toužení (13462)

Základní informace

• Typ: studánka
• Přístupnost: cesta (kolo)
• Využitelnost: s trochou snahy dostupná
• Kraj: Pardubický kraj
• Okres: Pardubice
• Obec: Zdechovice
• Katastrální území: Zdechovice
• Region: Polabí

Poloha zdroje

• Odkaz na mapy: Mapy.CZ, Tourmapa, Google
• WGS-84: N 50°00'36.05" E 15°26'31.40"
• S42: X = 5542195, Y = 3531811, pás = 33
• UTM: N = 5539838, E = 531674, pás = 33
• Nadmořská výška: 300 m

Doplňkové informace

• Autor záznamu: Miloslav Krajíček
• Datum vložení: 09.08.2020
• Poslední aktualizace: 24.12.2022
• Patron: Miloslav Krajíček

Zobrazení v mapě

Zdroje v okolí

Foto zdroje

Foto předchozího a původního vzhledu zdroje.

Poznámka

Studánka se nazývala Studánka toužení a má prý zázračnou moc. Před dávnými lety i ještě za časů mládí našich babiček a prababiček, býval v našem kraji takový zvyk: V době jarní rovnodennosti scházeli se ve Volšové leči v lese mladí lidé z celého okolí. V kronice psáno, že to byl „trh na holky“. Přicházeli nejen z Chvaletic, ale i z Polabí, Čáslavska, Kutnohorska a Kolínska. Lesní cesty a pěšiny s cílem silnice Na Babách byly hojně navštívené, chodilo se procházkou cestami v lesích, nejčastěji od zdechovické hájovny k Bernartovu. Na křižovatce silnic k Horušicím a pěšiny ke Chvaleticím stávaly dříve i cukrářské boudy. Mladí přicházeli, někteří i s harmonikou, bavili se, navazovali přátelství. Za časů hajného Michalce (rok 1860) zde prý probíhal důležitý obřad. Dívky si vypůjčily od hajného za 3 – 4 krejcary polínko z břízy skácené před Hromnicemi, nosily je v náručí po lese, jako by chovaly nemluvně, přiklekly ke Studánce toužení a pijíce vyslovovaly v duchu toužebné přání, aby se jim splnilo. I bezdětné ženy tady chovaly březové poleno, usedaly na něj a doufaly, že mladá jarní míza jim pomůže od smutného bezdětství. Nedaleko Studánky toužení je v lese další místo opředené pověstmi. Jsou tam rozházené velké kameny – prý zbytky z bývalého pohanského obětiště. Sedlečtí cisterciáni chtěli v XI. století tyto zvyky vymýtit a všechno rozmetali. Stále tam však jsou ještě dva hlavní balvany: jeden vyšší jako sedadlo a na nižším je lasturovitá prohlubeň níž fantazie vidí otisk paty i prstů – šlépěj nohy svatého Petra. V prohlubni se po dešti ve stínu stromů dlouho drží voda, věřilo se, že je léčivá. Lidé si tam chodili vymývat oči a oplachovat bolavé nohy. Místu se dodnes říká Petrova šlápota.

Srpen 2020 - začal jsem starat o tuto studánku. Provedl jsem hrubé čištění odtoku, jímky a okolí. M. Krájíček

Září 2020 - vyčištěné dno se začíná plnit

Říjen 2020 - instalována nová budka

Prosinec 2022 - instalovaná nová schránka na návštěvní knihu